Mezilesí (Orpus)

Kdo by z toho nebyl uchvácen. Minulý víkend jsme se ráno sbalili a razili opět vzhůru do hor. Počasí přálo a nás hnala představa bílého sněhu a zavátých cest. Za sebou jsme nechali zešedlé, smogem přiklopené údolí a spěchali za tou nádherou. Krušný nezklamaly.

Auto nechávám na vedlejší cestě u hlavního tahu od Přísečnice na Kovářskou kousek od Švédské lípy. Vydali jsme se lesní cestou na opačnou stranu od Špičáku směrem k Mezilesí. Okolo jen zaváté pláně a stromy v lesích. Cesta se dlouze klikatila v lesích a podél několika potoků zásobujících nedalekou vodní nádrž Přísečnici. Asi po dvou až třech kilometrech jsme dorazili k několika málo obydlí, roztroušených okolo zbytků těžebních jam. Toto místo je dle map nazýváno, Mezilesí.

Mezilesí, dříve Orpus, bylo malou osadou Doliny. Leží zhruba 3 km JZ od bývalé Přísečnice, v nadmořské výšce 780 m. Domky ležely roztroušeně na okraji malé prolákliny, vzniklé dolováním a byly ze všech stran obklopeny lesy. Přístup sem je i dnes jen po úzké lesní cestě, odbočující ze silnice od nádrže Přísečnice do Kovářské. Český název, který se začal užívat až v létě 1949, byl odvozen z polohy místa.

V dřívějších dobách tu bývaly nejvýznamnější železnorudné doly ve střední části Krušných hor. O začátcích zdejšího dolování sice neexistují zprávy, ale dá se předpokládat, že dolování zde začalo již v polovině 14. století, protože v okolí stály hamry již roku 1352. Zdejší důl Dorota je však doložen až roku 1577. To zde stále ještě nebyla žádná osada, jen důl a důlní domek, pozdější č. p. 8 a hájovna, pozdější č. p. 1. Ta ale byla při pozdějším přerozdělování katastrů převedena do Kovářské.

Při sledování železné rudy narazili i na bohatou stříbrnou rudu, ale pro nezvládnutelné potoky vody ji nemohli vytěžit. Roku 1660 zde byl otevřen také vápencový lom a o 4 roky později byla u něj postavena vápenka. Nejdůležitější však zde vždy byla těžba železné rudy. Největším ze zdejších dolů byl důl „Dorota", kterému se kvalitou rudy, ani rozsahem dolování nemohl rovnat žádný ze železnorudných dolů Chomutovska. Další zdejší doly byly: „Slečna", „Marie Pomocná", „Sedm bratří" a „Pomoc Boží". Provoz na nich již nebyl tak výnosný a vyznačoval se většími přestávkami.

Severně od Mezilesí byl v 18. století založen ještě důl Fischer. Začátkem 20. století byl uveden znovu do provozu a došlo také k pokusu odvodnit důl Dorota. Vše ale bylo příliš nákladné, proto byly v roce 1923 pozemky v Orpusu prodány se všemi budovami, které na nich stály a patřily k dolům. Kupující byl zavázán zabezpečit vchody do dolů a demontovat důlní zařízení. Jedině důl Fischer byl v 50. a 60. letech 20. století pokusně znovu dobýván. Pro nerentabilnost těžby byl však i zde provoz 31.5. 1965 ukončen a důl byl zatopen.

Domky v Orpusu se začaly stavět až s rozvojem dolování - roku 1787 jich tam bylo 6 a roku 1846 již 12. V č. p. 7 se 11. 5. 1813 narodil Ferdinand Stamm, známý německý básník a spisovatel.
Mezilesí, dříve Orpus, bylo malou osadou Doliny. Leží zhruba 3 km JZ od bývalé Přísečnice, v nadmořské výšce 780 m. Domky ležely roztroušeně na okraji malé prolákliny, vzniklé dolováním a byly ze všech stran obklopeny lesy. Přístup sem je i dnes jen po úzké lesní cestě, odbočující ze silnice od nádrže Přísečnice do Kovářské. Český název, který se začal užívat až v létě 1949, byl odvozen z polohy místa.

V dřívějších dobách tu bývaly nejvýznamnější železnorudné doly ve střední části Krušných hor. O začátcích zdejšího dolování sice neexistují zprávy, ale dá se předpokládat, že dolování zde začalo již v polovině 14. století, protože v okolí stály hamry již roku 1352. Zdejší důl Dorota je však doložen až roku 1577. To zde stále ještě nebyla žádná osada, jen důl a důlní domek, pozdější č. p. 8 a hájovna, pozdější č. p. 1. Ta ale byla při pozdějším přerozdělování katastrů převedena do Kovářské.

Při sledování železné rudy narazili i na bohatou stříbrnou rudu, ale pro nezvládnutelné potoky vody ji nemohli vytěžit. Roku 1660 zde byl otevřen také vápencový lom a o 4 roky později byla u něj postavena vápenka. Nejdůležitější však zde vždy byla těžba železné rudy. Největším ze zdejších dolů byl důl „Dorota", kterému se kvalitou rudy, ani rozsahem dolování nemohl rovnat žádný ze železnorudných dolů Chomutovska. Další zdejší doly byly: „Slečna", „Marie Pomocná", „Sedm bratří" a „Pomoc Boží". Provoz na nich již nebyl tak výnosný a vyznačoval se většími přestávkami.

Severně od Mezilesí byl v 18. století založen ještě důl Fischer. Začátkem 20. století byl uveden znovu do provozu a došlo také k pokusu odvodnit důl Dorota. Vše ale bylo příliš nákladné, proto byly v roce 1923 pozemky v Orpusu prodány se všemi budovami, které na nich stály a patřily k dolům. Kupující byl zavázán zabezpečit vchody do dolů a demontovat důlní zařízení. Jedině důl Fischer byl v 50. a 60. letech 20. století pokusně znovu dobýván. Pro nerentabilnost těžby byl však i zde provoz 31.5. 1965 ukončen a důl byl zatopen.

Domky v Orpusu se začaly stavět až s rozvojem dolování - roku 1787 jich tam bylo 6 a roku 1846 již 12. V č. p. 7 se 11. 5. 1813 narodil Ferdinand Stamm, známý německý básník a spisovatel.


Do roku 1850 patřilo Mezilesí k panství Přísečnice, pak se stalo osadou Doliny a od roku 1960 bylo osadou Přísečnice. Po jejím zrušení bylo v roce 1974 připojeno ke Kryštofovým Hamrům a stalo se malou rekreační oblastí.